Chvíle, kdy láme se den

Chvíle, kdy láme se den, jenom hvězdy září,
ta tma je milosrdná, skryje růži ve tvé tváři,
ta tma je milosrdná, za ruku uchopí tě,
co mělo zůstat skryté, nad tím rozhodí své sítě.

Chvíle, kdy láme se den, kdy nám v žilách proudí řeka,
víno je milosrdné, když naše duše svléká,
víno je milosrdné, když plní naše přání,
když srdce rozvazuje, když zůstáváme nespoutaní.

Chvíle, kdy láme se den, jenom krůček schází,
ticho je milosrdné, tu vzácnou chvíli nepokazí,
ticho je milosrdné, když chopí se své moci
a všechno, co se stane, zůstane ve zdech dnešní noci.

Chvíle, kdy láme se den, čas pootočil zemí,
dotek je milosrdný, milenci když zůstávají němí,
dotek je milosrdný, když tep se tryskem žene,
do našich doteků ukryjme všechno nevyřčené.

Chvíle, kdy láme se den, měsíc po nebi se řítí
láska je bez milosti, když ve tmě za ruku tě chytí,
láska je bez milosti, pro ty, co si přejí,
jak zámek bez klíče, falešná naděj v beznaději.

Chvíle, kdy láme se den, u srdce těžko mi je,
píseň je milosrdná, co chci říct, to v sobě skryje,
píseň je milosrdná a zítra zas bude všechno jiné,
samota za ruku mě chytí, nikdo mě k sobě nepřivine.