Dav chce krev

Tak podívej se směrem k městu,
koho dav to po zemi táhne,
uličku z těl a z ponížení cestu,
každý mu pod nohy plivne, na smrt vzrušeně si sáhne.

Tak podívej se, jak je pravda slepá
a její šepot nepřehluší soudců řev,
mít klacek v ruce a ve spáncích to tepá,
právo je síla, síla je dav a dav chce krev!

Rf: Vážou mu šátek kolem očí, vážou mu smyčku kolem krku,
pravda je slepá, právo je síla, dav je kat,
vážou mu šátek kolem očí, vážou mu smyčku kolem krku,
ruce je prosí, jen ještě chvíli, nechce se umírat.

Tak podívej se směrem k městu,
koho za město zas po zemi táhnem‘,
jde s páskou na očích a smrt má za nevěstu,
každý mu na hlavu plivne, na dno hrdosti si sáhnem‘.

Tak podívej se, jak jsme krásně hluší
a nevidíme nic, co všichni kolem vidí,
mít nad životem moc člověku přece strašně sluší
a až ho pověsíme, pak teprv‘ budem‘ lidi.

Rf: Vážem‘ mu šátek kolem očí…

Tak podívej se směrem k městu,
jak ležím na zemi a dav mě někam táhne,
ve vlasech krev a sliny, před očima cestu,
„Ejhle, toť člověk!“ Kdekdo pro klacek teď sáhne.

Tak podívej se, jak jsou strašně slepí,
nikdo už neumlčí davu řev,
rány mě pálí, prach mi oči lepí,
právo je síla, síla je dav a dav chce krev!

Rf: Vážou mi šátek kolem očí…