První milování

Na střechy padá první sníh,
voní čaj, na stole hoří svíčka,
dnes splní se nám sny,
co je sníme už od malička,
na střechy padá první sníh
a v přítmí pokoje je chladno,
dnes zahřeju tě já
a hrnek čaje vypijem‘ až na dno.

Drobounký kvítek sněhobílý,
malou památku léta,
moje ruka chvěje se,
když do vlasů ti vplétá
drobounký kvítek sněhobílý,
je to možná i trochu k zlosti,
že bude ráno jedinou
památkou nevinnosti.

V chladivém šeru pokoje
a v teplé skrýši pod peřinou
dnes začínáme žít,
až naše těla v jedno splynou,
v chladivém šeru pokoje
tvé šaty leží jen tak v koutě,
dnes je to, lásko, poprvé,
co bosé nohy nezebou tě.

Na střechy padá první sníh,
svou hlavu dáváš mi na rameno,
do sebe něžně schoulení,
do ticha šeptáš moje jméno,
na střechy padá první sníh
a svíčky kreslí naše stíny,
dnes ještě usínají děti,
ráno se budí už někdo jiný.